Cestování v Provence - tip co vše navštívit

 

FRANCIE – Provence - jaká byla

Cesta tam:

Lac Leman – Motreux – Thonon – Morzine – Cluses – Megeve – Albertvile – Grenoble – Valence – Vallon – Privas – Aubenas – Vallon Pont d´Arc – zde začíná naše objevování - Florac

Musím konstatovat, že být francouz, tak nemusím nikam cestovat. Stačí, když bych stihnul navštívit celou Francii a tím bych obsáhl téměř všechny zajímavosti, které člověk musí vidět nebo tedy spíše by měl vidět. Mým dlouholetým snem byla oblast Provence a okolí, a ktomu pár zajímavých míst ne moc vzdálených od Provence. Vždy jsme limitování časem a myslím, že za 11 dní jsme stihli co snad vůbec šlo za tuto dobu a zároveň jsme si užili pohodu a klid, což je součást místního koloritu.

2C.Pont du Arc  2D.Pont du Arc

 

Na cestu jsme vyrazili v pěti a pes a to z krásného městečka Znojma (www.znojmocity.cz) a směřovali jsme to na Švýcarsko přes městečko Montreux a dále podél jižního břehu jezera Lac Léman, ve kterém se dá krásně koupat, jelikož voda je průzračně čistá a po pár tempech i teplá. Po koupání a to docela časném, něco okolo 7-mé hodiny jsme napruženi pokračovali dále. Směřovali jsme to do městečka Évian Les Bains a dále do města Thonon Les Bains a dále do Alp podél řeky Dranse de Morzine. Samotný počátek a cíl našeho putování jsme naplánovali poněkud dále od Provence a to do kaňonu řeky ARDÉCHE. Sem jsme se snažili dostat co nejefektivněji a nejrychleji, poté co jsme projeli a vychutnali si krásné kopce a řeky Savoiských Alp, tak jsme z Chambery využili dálnici směrem na Valence. Po sjezdu z dálnice A 7 ze směru od města Valence začíná konečně poznávání Francie. Přejíždíme řeku Rhone a míříme směrem na malé městečko jménem Privas. Na této cestě můžeme konečně zažít kouzlo francouzského venkova. Ztracená městečka francouzského vnitrozemí jsou malebné a velice osobité a v každém najdete něco jedinečného. Při hledání obchodu s jidlem v měste Privas se nám naskytla možnost pozorovat místní děti v jejich poslední školní den a hrdost s jakou předávají svým matkám vysvědčení. Velice krásný okamžik, jež nelze vystihnout a má svojí hloubku, která je zesílena neposatelnou vůní léta, borovic, závanu vůně z kamenných budov poblíž, smíšená s usměvy na tvářích jak rodičů tak dětí a snad i infantilní vzpomínkou na vlastní prožitky tohoto období.

Po nákupu francouzských lahůdek se vydáváme naším vytouženým směrem a zároveň prvním cíle – kaňonem Ardeche. Po ceste ještě míjíme malé městečko Aubenas a směřem dále na jih. Musím zdůraznit, že Francii projíždíme podle podrobné, ale již 20 let staré micheliňácké mapy, jelikož selhala GPS-ka. Po chvilce již vjíždíme do údolí řeky Ardeche a postupně začínáme hledat místo kde se utábořit. Nakonec zajíždíme za menší vesničku do polí a blízko opuštěné farmy, kde si za světla solární nafukovací lampičky Luna od firmy Coelsol děláme piknik, pochutnáváme si na červeném vínu Cour de Mandelotte – Grand Cuvé – Bordeux 2015 a výborných sýrech a pak následně uleháme do spacáku pod širák.

Ráno jsme se vydali podívat se na skalní oblouk Pont-d´Arc a poté hurá na trek údolím kaňonu. Skalní most PONT D´ARC byl začátek a ten jsme viděli z nádherné pláže poblíž a poté z další pěkné vyhlídky po proudu opodál. Abych přiblížil tento výletík, jednalo se o jednodenní trek, u kterého jsme si přáli, abychom ho mohli jít celý týden. Začínali jsme u mostu cca 3 km po proudu od oblouku PONT D´ARC, kde jsme zaparkovi auto (most nevede přes řeku Ardeche!). Hned v ohybu zatáčky lze najít velkou ceduli Reute touristique des Gorges de l´Ardéche a hned vedle mapu treku se začátkem cesty (souřadnice 44,3786246, 4,4361719). Přibližně po 4 kilometrech se cesta i značení ztrácí, je nutné přebrodit řeku na druhou stranu a poté pokračovat dále podél kaňonu (souřadnice 44,3657592, 4,4419383).Na každém místě, kde se nám zrovna chtělo jsme se koupali v nádherné mírně proudící řece, pozorovali nádherné ryby nebo objevovali zapadlá místečka na trase, které nebyly na první pohled hned vidět. Krásné bylo vidět spoustu koření rostoucího kolem jako tymián, rozmarých, oregáno a spousta dalších, které jsme hojně přidávali do jídla pěkně za čerstva. Ke konci treku, kde pomalu docházela voda nebylo zcela jasné kudy pokračovat, cesta se několikrát ztratila a trasa, kterou jsme měli v plánu se ztratila taktéž. Museli jsme změnit plán a pokračovat podél pravého břehu a jakmile jsme vidděli dojíždějící vodáky, tak jsme museli opět přebrodit řeku, abychom se dostali na správnou stranu kaňonu. Nevyhnu se poznámce, že u některých členů se začala zvyšovat nervozita, že jsme ztraceni:) No v každém případě naproti lze najít kemp s názvem Camping des Grottes. Odtud vede pěšina nahoru na spojovací silnici vedoucí nad kaňonem a nejdvážnější člen skupiny dojel stopem pro auto a pak nás vyzvedl. Souřadnice (44,3255652, 4,5423837). Někteři čekali na odvoz na místě, někteři pokračovali po silnici, aby se pokochali nádhernými výhledy do kaňonu.

2E.Pohled od kanonu Pont du Arc

Je zde i další možnost jak kaňon zdolat, tuto variantu jsme zpočátku taky zvažovali, jednalo se o zábavnou dvoudenní plavbu z Vallon-Pont-d´Arc do St. Martin de Ardéche. Z vody nejlépe vyniknou úžasné okolní scenérie i unikátní skalní most PONT D´ARC, ale masovost vodáků nás trochu zarazila a následně odradila. Pár odkazů pro lepší orientaci: http://www.ardeche.com/en/, pro pronájem kanoí či kajaků: http://www.lestroiseaux.com/uk/, http://www.ceven-aventure.com/uk/, https://www.oceanidecanoe.com/en

2B.Ardeche  2A.Ardeche

3E.Nahorni plosina Causse Mejean  3D.Ferrata Rechefort

směr Florac – Causse Mejean - Le Rozier

Po nádherném treku jsme měli v plánu jet navštívit náhorní planinu Causse Méjean, kde nejvhodnější přístup z východní strany je přes město Florac. Nádhernými točitými serpentínami jsme jeli k náhorní plošině a s každou serpentínou se nám naskýtal nádherný výhled na protější kopcovitou krajinu a na malebné město Florac pod námi. Když jsme dorazli na úplnou hranu náhorní plošiny, tak se před námi objevilo malé parkoviště a odtud vedlo několik treků. Na jeden krátký, který vedl směrem k ferratě de Florac jsme se ihned vydali. Trval asi 2 hodiny a procházeli jsme těsně kolem nástupu na ferratu a nutno říci, že se jednalo skutečně o nádhernou, obtížnou a hravou ferratu. V tu chvíli jsme litovali, že jsme si nevzali nářadíčko. Zde pár odkazů na tuto oblast: www.vacances-cevennes.com, www.gorgesdutarn.net.

Náhorní plošinu jsme jen tak autem prolítli a užili si atmosféru této pusté krajiny, kde je obydlenost jeden člověk na jeden kilometr. Tuto plošinu jsme opustili serpentinami směrem do městečka La Malene, na které byl zvrchu skvostný pohled, navíc bylo městečko zalito večerním sluníčkem a nutno konstatovat, že jsem dlouho neviděl tak malebné místo. Samotné městečko leží na břehu řeky obklopeno stráněmi ze všech stran. Kousek za tímto městečkem směrem po proudu řeky jsme na břehu řeky našli pěkný kemp, kde všude kolem bylo možné nalézt skály na lezení všech různých obtížností. Ne náhodou to je ráj lezců a v létě tu můžete potkat studenty na lezeckých táborech až z Paříže.

Kaňon Tarn lze prohlédnout i ze sedla kanoe či kajaku a to už z města Sainte Enimie, přes malebné městečko La Malene, Le Pas de Soucy, Les Vignes, Le Rozier až do místa Riviere sur Tarn. Pro zájemce pár odkazů: www.aqua-loisirs.com, www.le-soulio.com, www.canoesctm.com,

Další den jsme navštívili městečko Le Rozier a nedalekou Ferratu Le Liacous, která byla docela náročná a velmi hravá. Shrnul bych to závěrem, že byla velice pěkná, a kdo cestuje v tomto okolí, měl by ji navštívit. Ferrata má dvě obtížnosti a na místě je možné zvolit, na kterou se zrovna cítíte, stejně tak jako v průběhu feraty. Obě cesty se neustále proplétají.

Město Le Rozier je malé historické město, které leží na soutoku dvou řek – Tarn a Jonte. Řeky dodávají městu La Rozier naprosto ojedinělou atmosféru. Kdo rád fotí, určitě zde najde mnoho krásných a romantických zákoutí. Pro toho, kdo se rád poflakujie, tak je určeno nádherný místo s pláží a nádherně čistou ledovou řekou na břehu řeky Tarn. Pivo bych však doporučil si přinést s sebou z Čech, čepují zde hrozný patok. V této oblasti by bylo vhodné se zdržet i déle než jen pár dnů, protože má sktečně co nabídnout. Večer jsme se utábořili o pár kilometrů po proudu dále (směr Millau) na kopečku pod nádherným středověkým hradem na prázdném parkovišti a usínání doprovázel pohled na hvězdy. Ráno jsme si vyběhli na nejvyšší bod a pokochali se výhledem na nádherné údolí. Snídani jsme doplnili čerstvými velkými třešněmi z místních rozlehlých sadů. Tato oblast je slavná pěstováním třešní a vína. Třešně byly skutečně delikatésní. Jinak v okolí je skutečně mnoho dalších zajímavých míst a aktivit, možno omrknout na www.antipodes-millau.com, www.officedetourisme-gorgesdutarn.com

6C.Spaní v aute za svitu magnetické solární lampičky Luna  4F.Mapa oblasti Causse Mejean, Tarn

Le Rozier – Avignon - Gordes – Village des Bories - Sénannque Abbey – Roussillon - Saignon

Dále jsme pokračovali navštívit město Avignon, které patří již k větším městečkům a k top místům, které se musí navštívit, jestlie jste v této oblasti. Jelikož nám se však zdálo již trochu přeplněné turisty, tak jsme si vyčlenili jen pár hodin, abychom shlédli nejzajímavěší místa a pak jsme rychle směřovali do menších a opuštěnějších míst jako bylo město Gordes, které nás skutečně nezklamalo a večerní pohled z protějšího svahu na něj byl skutečně neuvěřitelně nádherný. Poblíž tohoto středověkého městečka stojí za zmínku vesnička Village des Bories stavěná pouze z kamenů (www.gordes.village.com). Nejstarší „Borie“ neboli kamenné chýše pocházejí ze 17.století, nejnovější pak z 19.století. Jsou nejpokročilejším a nejpozoruhodnějším příkladem toho, co nazýváme suché kamenné stavby. Tato technika spočívá v použití kamenů nalezených přímo v místě stavby, sestavených levně a ve velkém množství bez malty i pojiva na principu sedlové klenby. Tento typ staveb se objevuje na velké části francouzského území během osídlování nových teritorií v 17. a v 18. století. Královský dekret z roku 1761 oprávnil drobné rolníky, aby kultivovali a zakládali nové orné pozemky a zamezili tak hladomoru, přičemž vyorané z polí posloužili jako stavební materiál. Kousek odtud jsme navštívili klášter Notre-Dame de Sénanque – devět set let starý klášter a významné duchovní místo založené cistrciánskými mnichy v roce 1148 a výstavba trvala celých šedesát let. Nádherný klášter je obklopený levandulovými políčky, které společně s románským klášterem vytváří velice fotogenické místo s hlubokým duchovním rozměrem, který zde cítíte každým nádechem či pohledem. Kolem tohoto místa se jezdí jedna etapa Tour de France. (blíže k otevíracím časům na www.senanque.fr)

4B.Pohled do kanonu Tarn  4C. Reka Tarn u kempu kousek od La Malene

Den se přehoupl přes poledne a je nutné se vydat k dalšímu cíli naší cesty a k to okrově červenému městečku Roussillon. Opět nádherné staré městečko, jako, kdyby tady v Provence byly jen stará a malabná městečka. Toto místo je typické svojí okrovou zabarveností všech budov v tomto městě. Používá se jako pojivo do malty, omítky, do barev, no prostě do všeho a díky okru, který se tu těžil, městečko zbohatlo a stalo se slavným. Na kraji městečka stojí za to navštívit krátkou trasu po místech, kde se těžil okr (www.provence-en-luberon.com, www.roussillon-provence.com, www.okhra.com). Po celodenním cestování jsme pomalu začali být utahání, čekalo nás však ještě městečko Saignon, které je součástí známého celku skalních měst. Jedná se o městečka, které jsou v kopcích a jejich charakteristickým znakem jsou budovy stavěné v blízkosti členitých skalních útvarů. Tyto útvary jim dodávají specifickou atmosféru opuštěnosti, útulnosti a spojení s okolím. Poblíž jsou jen políčka, lesy a nádherná příroda. Není potřeba si vyčleňovat dlouhou dobu na tyto městečka, jelikož jsou většinou velmi malá a hodinka vám bohatě postačí. Kousek za Saignonem jsme se utábořili na polo-přírodním parkovišti s krásným výhledem.

5F.Koupani v rece TArn  5F.Le Rozier

7A.Klaster Senanque

Saignon – Verdon - Castellane

Další den ráno jsme se vydali směr poslední naplánovaný bod návštěvy této oblasti a to věhlasný kaňon Verdon. Z Challet de la Maline, kde jsme zaparkovali jsme sestoupili do kaňonu.

Trek v kaňonu je všude popisován jako náročný, ale vpodstatě kromě úzkých a skvěle řešených schodů se jednalo o nenáročný a už vůbec ne nebezpečný turistický výlet. Krásné výhledy však bylo možné spatřit na každém místě a nutno podotknou, že se jednalo o skutečně majestátný kaňon. V bodě Auberge du Point Sublime jsme skončili a jelikož jsme si chtěli užít pohled na soutěsku Verdonu zvrchu, tak jsme se rozhodli utábořit v městečku Reugon. Zde jsme celý den zakončili pivem na předměstíčku, podívali se na pár volně žijících supů co nám lítalo nad hlavami. Ráno jsme si cestu zpět zpestřili nákupem na tržišti v městečku Castellane,kde si můžete pořídit místní speciality jako skvělé sýry, ovoce, olivy a podobně. Pak už jen následovala po stejné ose cesta domů. Po ceste ještě proběhla koupačka v Lac Leman, místní rodinka nám půjčila SUP, tak jsme trochu i pojezdili a pak už jen neúprosná jízda domů.

Váš tým Solární móda

www.solarnimoda.cz